Sleziník severní. Drobné kapradiny z čeledi osladičovitých, které se řadí do botanického rodu sleziník, se nejčastěji vyskytují na skalách, sutích, zdech a podobných stanovištích. Uvážíme-li, jak jsou malé a přitom ozdobné, je opravdu s podivem, že se u nás více nepěstují jako skalničky. To vše platí i o sleziníku severním, kapradině tak podivného vzhledu, že si možná napoprvé nevíme rady, kam rostlinu zařadit, když se s ni setkáme v nějaké skalní spáře.
Listy sleziníku severního vyrůstají z krátkého oddenku, posetého hnědočernými plevami. Jsou zpravidla v hustém trsu a vytrvávají přes zimu. Listy dosahují délky kolem 10, nejvýše 20 centimetrů. Jsou tuhé, mají dlouhý rovný řapík a výrazně kratší (asi jen 1/4 až 1/3 celého listu) vidličnatou, tříčetnou až pětičetnou čepel. Lístky čepele jsou čárkovité, nestejně velké, po okrajích ztlustlé; světle rezavě hnědé výtrusnicové kupky zpravidla pokrývají celý jejich rub. Rostlina má nahnědle světle zelenou barvu.
Sleziník severní je typicky skalní rostlina, průkopník vegetace na suchých výslunných skalách, vidy nevápenných (zde je dobrým orientačním indikátorem, ukazatelem zejména křemitých - silikátových – hornin). Vyskytuje se v celém Československu od nížiny až do hor, zejména často v skalnatých údolích řek a potoků.
Sdílej
12. září 2001 • 16:31